BDSM povídky, UDG a fajn nálada jako bonus.

Saturday at 20:40 | Aya |  Her diary
Další várka keců, plus doporučení stránky. :)
Ta stránka je http://www.svetbdsm.cz/.
"Normálním" jedincům to asi nic neřekne, ale alespoň budete vědět, o co jd,e když uslyšíte pojem D/S, Spanking, apod.
Já osobně..Jsem schopná nad tím strávit hodiny :D Obrázky, povídky... Je to paráda.
Mám toho na srdci strašně moc a zase nevím jak začít. :D Vsadím se, že z toho - opět - nebude víc jak pár řádků.
Dnes jsem byla v kině na Dark Shadows od Tima Burtona. Boží, boží, boží a znovu boží.
Momentálně jenom tak surfuju po internetu, čtu povídky z již zmiňovaného webu a, ano, poslouchám UDG.
Dnešek provázel divný strach ze slečen, co se mnou čekaly na autobus.
No... Posuďte sami - co je děsivější, než skupina pěti rádoby originálních a sexy holek co vypadají, jakoby si zapomněly sukni (ano, jejich oblečení obsahuje něco málo oblečení na hroní část těla, dále legíny a boty. Tím to končí.) ?
Mám hroznou potřebu poňuchat si kočku / svého drahého básníka.
S ním se ale uvidím až v úterý a momentálně ani není na příjmu. Místo toho se opíjí do němoty. :D
Ano... Možná mu trochu závidím O:-)
...Už mi docházejí slova, i když bych ráda něco hrozně záživného vyprávěla dál. :D
Takže asi nic... Hezký sobotní večer :)
 


Les rêves de Paris

11. may 2012 at 23:15 | Aya |  Her diary
Každý někdy sníme o budoucnosti a o tom co bychom rádi stihli.. Udělali... Zažili...
Mě momentálně zasáhli nadmíru dekadentně romantické sny o Paříži. Alespoň, že je mám s kým sdílet... *srdíčko*


*Nadpis: ...

11. may 2012 at 17:34 | Aya |  Her diary
Máte taky někdy pocit, jako by byla vaše kůže zamazaná dnešní dobou?
Dneska byl jeden z těch horkých dnů, kdy jsou v autobuse všude namačkaní lidé a důchodci, které samozřejmě musíte pustit sednout. Zbývá deset minut, než budete moct vystoupit a jít domů. Jste spocení a na lepkavé kůži jako by vám ulpívali i kousky okolního hnusu - jak starý pán, kterého jste pustili na své místo páchne, jak se vám v každé zatáčce zapře smrdícím batohem do břicha, jak se spocenými zády opíráte tu a tam o tyč za vámi, která je průmyslový výmysl dnešní doby, jak lidé kolem dýchají a ve vozidle je čím dál větší vedro a dusno...
Skoro jako by to byla tahle doba, co vám způsobí pocit špíny a nečistoty...
Skoro jako by to bylo tímhle spoletím, ve lterém žijeme - výfukové plyny aut, deodoranty ve spreji, kouř, smog, chemicky znečištěný vzduch.
Když jsem si po návratu domů dala smrchu, zůstala jsem chvilku sedět na okraji vany, když jsem se oblékla do spodního prádla. Cítila jsem se čistá, a díky té vlažné / studené vodě to byla čistota "hluboká" - která vám pronikne pod kůži skoro až na duši a vy se cítíte jako znovuzrození. Cítila jsem éter, jak mi klouže po kůži a ulpívá na mě. Měla jsem chuť vyrazit bosa, jenom tak v lehkých šatech do lesa a tam běhat než padnu. Nebýt toho odporného slunce a vedra.
Možná se ptáte, co vám to tu vyprávím... Jen se potřebuji vymluvit.
Celý dnešní den provází hrozně divná nálada... Divná, ale, uznávám, plodná a kreativní. Dnešní dílny měly dobrý průběh, až na tu mojí přítomnou nepřítomnost. Aneb jak to vypadá, když jste duchem mimo - snad někde u hvězd - ale tělo trčí jako závaží dole a za dobu, co je duch pryč ho ovládá něco, co poslušně a stereotypně plní úkoly, které tomu ze zhora dáváte spolu s inspirací a nápady, které vám dá hvězdný prach.
To je asi vše... Ahoj.

Next articles


Where to go next