Drahý, nejdražší deníčku..
*Když si an to vzpomene, opět vyprskne smíchy* No.. Dluh splacen.. Ale ještě ne zcela. No nevadí. Sejra nakonec dorazil. A viděl i tu pusu. Pak mu ruply nervy.
Abys tomu rozumněl..ono to samo o sobě ani nezní tak šíleně.. Ale on je vždycky tak.. Chladně klidnej.. No.. A vyjel po mě. A já tam málem vybuchla smíchy. Lupíno mezitím odešel. Prozíravý krok. I já jsem potom rychle odešla.. Radši.
No.. Zítra mě čeká návštěva u Vivi. Tedy.. Jestli mi zase bude nutit Čutňáky (tučňák na ruby.. aby jsi rozuměl, deníčku, Viva je Malkavianka. Aha.. Už rozumíš..), Tak jí něco provedu s kostma.. "Pojď blíž můj tichý příteli.." Lea by věděla oč jde..*výbuch smíchu*..
Takže..Já tě zase strčím do šuplíku.. Přeji příjemné poleženíčko!




