Všichni ostatní se také rozhodli si dnes večer vyrazit.. Trapáci.. Všichni se jen opičejí..
Alison odchází s těmi dvěma Tremere, Any a tím Malkavianem, který se jmenuje Tomas. Lea samozřejmě s Erikem.
Alison s ostatními má jít do kina, Lea s Erikem se jdou projít do obchodní čtvrti a do nějaké vinárny. Já s Constantinem jdeme do nočního klubu kousek od bytu.
Už jsme stály před vchodem. Zaklesnutí do sebe a já v sobě dusila touhu rozesmát se štěstím a radostí.
Vešli jsme. Bylo tam příjemné přítmí, a jediné světlo tu mělo silně karmínovou barvu. Myslím, že kdyby tam byla na zemi kaluž krve, všichni by to považovali za rozlité pití.
Usadily jsme se ke stolku vzadu vpravo a objednali si víno.
Constantin se najednou zarazil a zmateně se rozhlédl. Napodobila jsem ho a málem jsem vyprskla víno, co jsem měla v puse.
Do klubu právě vstoupily dva muži. Jeden měl dlouhé, rudé vlasy, ostré rysy.. Okamžitě jsme věděli o koho jde.. Alex!
Ten druhý byl člověk. Vlasy na krátko a oblečení.. No.. Jinak to říct nejde, jako děvkař. Měl i takový výraz ve tváři.
S Constantinem jsme na sebe okamžitě pohlédli. Rozhodly jsme se, že se rozdělíme. Bylo fakt, že tam bylo vážně moc lidí, takže by snad nezaútočily.
Vzala jsme to pravou stranou. Alex s tím hnusákem se také rozešli.
Alexův společník postával u stěny. Nebylo možné se mu vyhnout. Zhluboka jsem se nadechla, napřímila se a nasadila naprosto normální masku.
Nevím čím to bylo. Jestli jsem byla ze všech těch tančících holek vidět nejvíc já, nebo jestli to bylo kvůli mým černým šatům nad kolena.. Co já vím.. Ale oslovil zrovna mě, když jsem okolo něj procházela.
"Kampak? Už nás to tu nebaví?" Zeptal se špatnou Francoužštinou. Připadalo mi že je to buď čech, nebo němec.
Pohlédla jsem na něj a pokrčila lhostejně rameny a vykročila rychle pryč. V duchu jsem děkovala, že mě nechal odejít a jen hvízdl. Škoda že jsem mu nemohla jednu natáhnout.
Constantin už čekal před barem. Starostlivě koukal kolem a bylo vidět, že se mu ulevilo, když jsem spěšně vyšla.
"Tak tohle fakt není fér!" Spustila jsem okamžitě, "Jediný večer se rozhodneme vyrazit si, a zrovna dneska jde ven i on!!"
Zarazil mě, dřív než jsem stačila popadnout dech abych pokračovala."Neměla jsi uvnitř nějaké komplikace?"
"Jo..Ten slizák se mě ptal jestli mě to tam už nebaví či co.."Nedořekla jsem, protože za mými zády si někdo odkašlal. Jestli je to vůbec možné, Constantin zbledl ještě více než před tím.
"Jsem tak rád, že se opět vidíme.." Poznamenal, nám děsivě známí hlas.
Otočila jsem se, i když jsem už předem věděla, co uvidím. Alex stál se založenýma rukama a díval se pobaveným, ale trochu zaskočeným pohledem na nás dva. Za ním se opíral o zeď u vchodu ten druhý. Ten se ale na Constantina nedíval. Díval se na mě.
Teď mě začala opravdu svrbět ruka, jak strašlivě moc jsem si přála mu jednu natáhnout do toho jeho hnusného obličeje.
Opět promluvil tou slátaninou fransoužštiny:
"Ty už máš partnera? Škoda..chtěl jsem si zatančit.." Na tváři se mu mihlo cosi, co by se s velkou dávkou fantazie dalo určit jako úsměv.
"S příšerkama, vymetávajícíma kasína netančím." Zaútočila jsem okamžitě, když jsem uviděla vizitku na nejznámější Pařížské Kasíno, která mu vyčuhovala z náprsní kapsy. Viditělně zrudl.Nevěděla jsem přesně, jestli vzteky, nebo studem, ale měla jsem co dělat abych ze sebe nevyrazila výtězný pokřik.
Pak jsem uslyšela kroky, rychle se přibližující. A pak, i ten nehorázný puch.
Zdráhavě jsem se otočila po směru, odkud ten zápach vycházel. Uviděla jsem toho vlčího kluka, jak se pomalu blížil se svou smečkou. V duchu jsem zaúpěla. Jakoby nestačilo, že máme co dělat s Alexem.
Alex také natočil hlavu. Tvář se mu zkřivila odporem a hnusem, stejně jako Constantinovi.
"Vidíš Fante? Oni si už dokonce pořídily i mazlíčky.." Utrousil Alex. Takže ten slizoun se jmenuje Fant. Super. Alespoň už vím co mu napsat na náhrobní kámen.
Vůdce vlkodlaků nadzdvihl horní ret, v náznaku vrčení. Pak obrátil zrak ke mě, a stejným pohledem jako posledně si mě prohlížel.
"Máme na sebe štěstí pijavičko, co?" Řekl tím samým, medově lepkavým hlasem. Škoda že byl tak daleko. Ten večer jsem měla jakousi boxerskou náladu.
Constantin za mnou se nahrbil a neslyšně zaskřípal zuby.
Pak se ozvala další sada kroků. Otráveně jsem obrátila zrak za tím zvukem. To se k nám blížila Lea s Erikem. Erik nesl Lee asi tři tašky. Z jedné vykukovala hlava ohromného, plyšového medvěda. Lea jí bleskurychle nacpala do tašky, aby nebyla vidět. Když nás zaregistrovali, ztuhli na místě.
Alex zatleskal rukama (v ten okamžik bych řekla že se chová jako Malkavian). "Skvělé!! To jsme se tu ale hezky sešli že?" Těkl očima po vlcích, a jen odporem nakrčil nos.
Skousla jsem si ret.. Z tohohle bude nakonec ještě pěkný průšvih..




Comments
BITKA!!!!
Jooo bitka! A já u toho zase nejsem tss!
Alex mi čím dál víc připomíná Ara 
Píšeš pořádlíp a líp
Ahoj jak se ams? Já fajn konečně mi zase šlape net