Lea s Erikem po boku přišla až k nám. Nenávistně a znechuceně pohlédla na vlkodlaky, a zkoumavě na Alexe. To mě zarazilo. Ne chvilku jsem z hlavy vypustila všechno kolem, a zaměřila jsem se na její mysl. Teprve pak, jsem si toho všimla také.. Sakra.. Bylo to tak....Jasné? Už od začátku! Proč mi to také nedošlo?
1) Lea na hřbitově použila ochranu proti Presenci.. To jsem sice nevěděla, ale teď už mi to do skládačky zapadlo skvěle,
2) Alex by se takhle nesmál.. Je to maličkost, které si nevšimla ani Lea. Tenkrát byla přivázaná k tomu zatracenému andělu. Smál se totiž hrdelním, a tak trochu chrochtavým smíchem..
3) Nikdy by neohrozil Lilith (jeho žena, ta těhotná elfka).
Pak jsou tu samozřejmě další malichernosti. Ale když se mi to tak vynořilo v hlavě, dávalo to dokonalý smysl. Lea byla toho názoru, že nějaký upír Tzimisce (Umějí ovládat Nestrešiny zmary, díky kterým mohou ovládat ostatní) ovládal Alexe, aby to vypadalo, že to všechno dělá právě on. Pravý Alex je teď zřejmě někde zavřený, nebo tak.. Každopádně bychom toho někoho měli najít. Což by mohl být problém. Musí být neuvěřitelně silný.
Uvažování nad tím vším jsem ale musela nechat ve chvíli, kdy jsem uslyšela další kroky. Alison, Any, Billy a John se blížily. Už jsem v tom měla chaos.
Rozzuřeně jsem se rozhlédla kolem. Pak mi něco docvaklo. Za rohem je to opuštěné skladiště, kde byla Alison uchvácena.
"Pojďte za mnou." Zavelela jsem. Nebyla jsem si jistá, že mě budou ostatní následovat, ale stalo se.
Ocitli jsme se v opuštěném skladišti. Na jednu stranu to bylo správné: Nikoho jsme nemuseli ohrozit, a nemohli jsme se prozradit.. Na druhou stranu teď měl ten falešný Alex možnost zaútočit.
"O co tu jde?" Slyšela jsem hlasy z vlkodlačí skupiny.
Alexovi se na tváři promítalo dosti velké znepokojení, ten slizoun Fant se poplašeně ošíval a rozhlížel se kolem. Pak mi znovu něco došlo. Kde je Constantin s Erikem?!
I Lea si toho zřejmě všimla a vyslala ke mě tázavý pohled. Nenápadně jsem pokrčila rameny. Alison a ti dva se znepokojeně rozhlíželi a nenávistně pokukovali po vlcích. Teď jsem si všimla, že chybí i Any. Co se to tu sakra děje?!
Pak jsem si všimla ještě jedné věci: Alexovo znepokojení vystřídal zlověstný úsměv. Pochopila jsem ho dokonale: Teď jsem tu jen já, Lea, Alison, a ti dva Tremere, kteří zaútočí dřív, než je napadne že by klidně mohli prohrát. Byli jsme nahraní.
V zoufalství jsem se podívala na vlkodlaky. Ten čahoun, který jim velel mě stále sledoval. Když si všiml změny v mém výrazu, v snědé tváři se mu mihlo zděšení a údiv. Okamžitě střelil pohledem k Alexovi.. Ale.. Nic neviděl. Teď teprve začal chaos.
Dřív, než jsem stačila zareagovat, jsem se uhodila do hlavy o zem, na které jsem přistála. Nedokázala jsem se zvednout. Bolelo to. Bolela mě hlava a ruka, na kterou jsem dopadla. Jedním okem jsem viděla rozmazanou šmouhu, která byla zřejmě Alex, jak vyřídila Alison, Leu a Tremere.
Pak jsem slabě slyšela, jakési vrčení. Domyslela jsem si, že se vlci proměnily. Pod sebou jsem ucítila cosi teplého.. Krev. Moje krev. Asi jsem si rozbila hlavu.. Byla moje poslední myšlenka, než jsem ztratila vědomí..
***
Probraly mě jemné údery na tvářích. Pomalu jsem rozlepila jedno oční víčko. Před sebou jsem spatřila Leu, s rozbitým obočím, od kterého se táhla tenká stopa zaschlé krve.
"Niky!! Prober se!!" Křičela na mě odkudsi z dálky. Klidně to mohlo ale znamenat cokoli jiného. Znovu jsem zavřela oči.
Údery na tvářích nabraly okamžitě na intenzitě a tak jsem otevřela obě oči a pohlédla před sebe. Teprv teď jsem si všimla Alison, která stála nad Leou. I ona měla na obličeji krev, ale jí tekla tenká rudá cestička od nosu a kořínků vlasů.
"C...co to.." Pokusila jsem se ze sebe vypravit. Opřela jsem se dlaněmi o zem. No dlaní se mi okamžitě zaryly kamínky a štěrk. Podařilo se mi posadit se. Zmateně jsem se rozhlédla kolem. Billy a John seděli v koutě a podřimovali. Tcs..a Mě nenechali spát..
Alison i Lea měli v očích ustaraný a vystrašený výraz.
Sáhla jsem si na místo, odkud mi do celého těla vystřelovala trýznivá bolest. Nahmatala jsem strup, táhnoucí se od levého obočí až ke kořínkům vlasů na obočím. Zřejmě jsem měla obličej celý od krve. Ruka už byla v pořádku, i když trochu pobolívala. Byla jsem ráda, že se rány nás, upírů, hojí rychle. Musel být na mě příšerný pohled.
"Co se stalo?" Dostala jsem ze sebe konečně.
"Alex.." Lea se odmlčela. Zřejmě nevěděla jestli tomu někomu tak říkat, nebo ne.."..Na nás zaútočil. Tebe oddělal jako první. Asi se bál Wraiths.. Mě hned po tobě.. No a jsme někde pod skladištěm."
"Kde je Constantin a.." Ani jsem nedořekla. Alison okamžitě zareagovala:
"Nevíme.. Jsou prostě pryč. Vlkodlaci jsou asi poblíž." Zavětřila a zašklebila se.
Zhluboka jsem vydechla. Potřebovalo to plán. Byly jsme v dosti mizerné situaci. Vlastně se divím, proč ještě žijeme..
Nejvíc mě ale vyvádělo z míry to, jak se zachoval Constantin, Erik a Any.. Copak opravdu Constantin i Erik svou lásku jenom hráli? Copak je Any ve skutečnosti zlá mrcha? Z toho všeho mi třeštila hlava a já znovu upadla do bezvědomí...




Comments
No nemysly si, že mi Erika sebereš!!!
Jdu psát další díl rychle... 
Piš dál!
Nemůžu se dočkat!naprosto dokonalé!
Vidím, že jsi zmenila design...povedený!
Ahoj jak se jinak máš co děláš brouku ??