close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

**Secret minuit** || 21. Díl: Trapped

13. march 2010 at 11:57 | Nikyta* |  **Secret minuit**
Ozvala se rána. Lea omdlela. Asi toho na ní už bylo moc.. Chtěla jsem k ní jít a proplesknout ji, ale Erik zvolil probuzení alá Šípková Růženka. Když nepomohl polibek z pravé lásky, přinesl někdo sklenici vody a polili jsme ji. To už zabralo lépe.
"Ježiši...Já....Co se to.." Zmateně se rozhlížela kolem. Když si srovnala v hlavě, kde vlastně je, zmučeně vydechla.
"Nechceš si jít odpočinout?" Navrhla jsem. Už toho na ní bylo zřejmě opravdu moc. Těkla jsem pohledem k Alison. Stále byla v objetí svého nového mazlíčka, s přiblble spokojeným výrazem, smíseným se strachem.
***
(Nikoli z Nikyiných vzpomínek)

Morcotulco vstoupil na sluncem zalitou louku, očekávaje příjezd sluhy svého pána. Cath se už blížila na koni.
"Jek to šlo?" Zeptal se elf.
"Dokonale. Všechno vyšlo báječně. Je tady něco nového?" Zeptala se Cath a seskočila z koně. Morcotulco zavrtěl svou plavou hlavou. "Dobrá. Sleduj, co se děje. Pán ti pak dá to, co tak dlouho chceš."
Elfovi se až zatočila hlava radostí, když si představil Lillith ve svém objetí. Přikývl a dovolil si ještě jednu otázku:
"Nevíš kdy by měl Pán přijet?"
"Ještě si musí něco zařídit v tom domě. Myslím že se to týká toho zrádce Erika..Ale nevím to jistě. Každopádně by se to dnes večer mělo trochu pohnout." Znovu naskočila na svého ryzáka a mávla mu,"Dávej pozor!" Křikla na něj a zmizela v hlubinách lesa.
Elf ještě chvilku stál na louce a rozhlížel se po jarní scenérii lesa. Pak se otočil a vydal se k obydlí, kde žil Alex společně s Lillith. Už z dálky byl slyšet pláč právě narozených dětí.
***
Leu doprovodil nahoru do pokoje Erik. Přišlo mi, že se v jeho výraze cosi změnilo. Pro jistotu šla s nimi nahoru i malá skupinka upírů Giovanni, která zde zůstala, spolu s Alison i jejím druhem.
Claire zamyšleně hleděla z okna. Mhouřila oči ve světle slunce a namotávala si pramen blonďatých vlasů na ukazovák.
"Nechcete se pohádat? Bylo by to úžasné zpestření!" Ozvalo se mi v hlavě. Dala bych nevím co za to, abych ho dokázala ignorovat. "Vážně bys za to dala cokoli?" Zeptal se okamžitě. Zaúpěla jsem a Constantin na mě obrátil ustaraný pohled.
"Už zase ho slyšíš?" Zeptal se bezbarvým tónem hlasu. Pouze jsem přikývla a těžce se posadila do křesla.
"Jak daleko je odsud vesnice?" Zeptala jsem se pomalu.
"Pár minut po cestě...." Ani nedomluvil. Okamžitě se zamračil."Myslíš že bych Tě nechal jít samotnou?!" Zeptal se ostře. Pokrčila jsme rameny.
"Potřebuji si pročistit hlavu."
"To je v pořádku. Půjdu s ní." Ozvala se Claire.
Constantin ještě chvilku váhal. Lehce jsem ho políbila a slíbila, že budeme za chvilku zpět. Rezignovaně vydechl a svolil.
Když jsme byly před domem, usmála jsem se na Claire, která si zrovna nasadila sluneční brýle (lidem by byly její oči bez bělma podezřelé). "Díky Claire."
"Za málo. Navíc..už mám taky celkem hlad." Usmála se."Je to jen kousek." Dodala a vykročila po štěrkové cestě.
Za pár minut jsme dorazily na trh. Byla neděle, a tak tu bylo lidí habaděj. Po chvilce se k nám přitočila jakási stařena. Bylo a ní vidět, že to v životě neměla lehké. Ale když promluvila, její silný a čilý hlas naznačoval pravý opak.
"Slečny!! Pojďte sem. Musím vás varovat! V tom domě," ukázala bradou k našemu domu, který byl vidět na kopci v dálce,"číhá veliké nebezpečí!" Páni..muselo to z toho domu vážně přímo sálat, když to věděla i ona..
"Jistě paní..Uklidněte se." Pravila Claire s úsměvem."Dáme si pozor." Stařenu jsme nechaly kdesi v houfu lidí za sebou a šli jsme si hledat jídlo.
Přibližně za pět minut už jsme mířily k domu. Ale pak jsme si všimly, že poblíž je jakýsi shluk několika lidí. Na něco se dívali.
Přišli jsme blíž. Ležela tam jakási dívka. Nedýchala. Vedle ní klečela ta stařena a bezmyšlenkovitě cosi mlela, o domě, nebezpečí a stínech. Když nás uviděla, bleskurychle na nás ukázala kostnatým ukazováčkem.
"Upír!!! To ony!!! Ony za všechno můžou!! Přivedli to sem!!! Upíííír!!!!!" Vřískala děsivým hlasem. Nečekali jsme na reakci ostatních a tak rychle, jak jsme mohli jsme se vytratily.
Co byla ta ženská zač?! Věděla o upírech. Věděla, že něco, nebo spíš někdo přišel spolu s námi. Věděla, že ten dům na kopci, je plný upírů. Teprv pak jsem si vybavila tu dívku. Byla bledá a neslyšela jsem tlukot jejího srdce. Na sto procent v ní nezbývala ani kapka krve.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Alison Alison | Web | 13. march 2010 at 13:46 | React

Upííír! :D Postřééh ženská :D Skvělý jako vždycky!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama