close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

**Secret minuit** || 29. Díl: Traître?

16. march 2010 at 20:11 | Nikyta* |  **Secret minuit**
Když Lea na chvilku odešla, přitiskla jsem se ke Constantinovi. Nevím proč, ale měla jsem špatný pocit. Do teď se mi sice podařilo uchránit před Saurielem v mé hlavě všechny informace...Ale v tom to nebylo. Svraštila jsem obočí a rozhlédla se kolem.
"Půjdu se podívat za eL.." Řekla jsem nakonec. Upíří rychlostí jsem vyběhla schody a zaklepala na dveře Leyina pokoje.
"eL..To jsem já..Můžu dál?" Nic. Jen ticho. Stiskla jsem kliku. Bylo odemčeno a uvnitř nikdo. Jen na nočním stolku ležel dopis. Nebyl ale určený mě. Oči se mi zastavily u otevřeného okna. Unesl ji někdo?! Vyklonila jsem se z okna. V tu chvíli se ozvalo kvílení pneumatik a černý mercedes vyjel z garáže. Vytřeštila jsem za ním oči. Takže..Lea utekla?!
Vzala jsem dopis a sešla po schodech. Cítila jsem v sobě strach, prázdnotu a chlad. Copak nás vážně opustila?! Když jsem vstoupila do obýváku, ostatním okamžitě došlo, že něco není v pořádku. Beze slova jsem došla k Erikovi a podala mu dopis. Přelétl ho očima. Jakmile jeho oči přejely poslední řádek, zorničky se mu rozšířily. Přelétl řádky očima ještě jednou. Ve tváři se mu nejdříve usadila zlost. Pas bezmoc. A nakonec absolutní smutek. Bylo vidět, že má co dělat aby nezačal plakat. Já se za top nestyděla. Po tváři mi sjela první slza.
"Co se děje?" zeptala se potichu Alison.

"Lea..Nás opustila." Objasnila jsem jí tiše. Hlas se mi v půlce věty zlomil. Constantin vytřeštil oči a poklesla mu dolní čelist. I na něm byla vidět beznaděj a smutek. O Alison nemluvě. Vystřelila z křesla a vyběhla schody. Za chvilku se vrátila. Zdrcená, smutná, bezradná. Třásla se. I mě se třásly ruce. Cítila jsem, že asi brzo spadnu.. Constantin se ale objevil za mnou a s bolestným výrazem mě chytil kolem pasu. Políbil mě do vlasů a prstem mi setřel slzy. I na Dimitrijovi, ačkoli Leu neznal tak, jako my ostatní byl zdrcený. Nejhůř na tom byl Erik. Prázdým pohledem někoho, komu se právě zhroutil celý svět civěl do země. Slzám se už neubránil. Jedna mu jako malý diamant sjela po tváři. Za ní druhá, třetí..
Trhaně jsem vydechla. Nemohla jsem tomu uvěřit. Jakoby tu bylo větší ticho..Větší prázdno. Opustí nás teď i Erik? Položila jsem mu ruku na rameno. Stále bez hnutí seděl.
Popotáhla jsem. Alison už také plakala Dimitrijovi na rameni. Pohlédla jsme z okna, jako bych doufala, že uvidím na zahradě Leu, jak nám mává, nebo jak se jednoduše vrací a v běhu pláče nad tím, že udělala chybu. Nestalo se tak. K domu šel ale někdo jiný. Utřela jsem si slzy, aby mi nekalily zrak. Okamžitě jsem s sebou trhla. Ostatní se také, až na Erika podívali z okna.
Stála tam Cath. Vesele se usmívala a mávala nám.
To se mi skvěle hodilo. Silou Wraiths jsem otevřela okno a vrhla se upíří rychlostí po Cath. Chytla jsem jí za krk a svalila jí na zem. Zatla jsem pevně zuby a zavrčela na ní:
"Co tu sakra chceš?! Přišla sis pro smrt?! Jestli ne, dostaneš jí jak odměnu za to, žes vážila táák dalekou cestu!!" Dřív, než mohla něco říct, dřív, než jsem si mohla vychutnat její výraz plný děsu, jsem jí zaryla nehty do tepny, a trhla jsem. Její krev začala stříkat kolem a z hrdla se jí vydral nelidský skřek.
Své tesáky jsem jí zaryla do krku na druhé straně a také trhla. Pak už jsem jen pila, dokud mě kdosi nechytil kolem pasu a neodtrhl mě od té mrchy, co se teď válela na zemi s hlavou téměř oddělenou od těla. Pod ní byla zelená tráva zbarvená do černa od krve.
"Klid Nik...To bude dobré.." Ozval se mi u ucha uklidňující Constantinův hlas. Zaryla jsem mu obličej do ramene a rozplakala se.
"Ona..Ona nemůže být pryč!!! Nemůže!!!" Křičel jsem mezi vzlyky.
Zhluboka a trhaně se nadechl a políbil mě do vlasů. Pak si přitáhl můj obličej ke svým rtům a políbil mě. Olízl mi ze rtů zbylou krev a pak mě ještě políbil na čelo.
"Teď se hlavně musíme postarat o Erika. Bude to dobré.. Neboj..Ona se vrátí.." Chlácholil mě útěšným hlasem. Ani ten však nezahnal drásavé vzlyky a slané slzy.
Odvedl mě do domu. Erik seděl zdrceně v křesle, v ruce láhev Whisky, z poloviny už vypitou. Před ním na stolku stála ještě jedna láhev.
"Aby se cítil lépe.." šeptl mi Constantin. V rohu místnosti byla Alison, s obličejem uslzeným snad více než já a propletená s Dimitrijem, který se jí snažil utišit, co to šlo.
Pak jsem si uvědomila, co jsem provedla a trochu se zastyděla za svou zbrklost.
"Co bude s.."
"S mrtvolou té mrchy?" Zeptal se mě Constantin dříve, než jsem stačila doříct otázku."Sluhové ji uklidí. Na krev už jsou.. Zvyklí." Kývla jsem hlavou. S tím si nebudu dělat těžkou hlavu.
Lea je pryč. Lea, moje skvělá kamarádka. Ani jsem jí nestačila říct, jak moc mi přirostla k srdci. Nestačila jsem se jí omluvit za to, jak jsem se k ní dříve chovala. Nerozloučila jsem se.. V duchu jsem se modlila. Existuje-li Bůh, prosím ho o jediné: Vrať ji k nám zpět!!!
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama