close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

**Secret minuit** || 53. Díl: Je ne suis pas à vendre!!!

5. april 2010 at 16:53 | Nikyta * [Tzim] * |  **Secret minuit**
Opřela jsme se o pultík a pohlédla do zamlženého zrcadla. V koupelně bylo dusno a horko. Tohle byla jedna z nejmenších koupelen v domě, ale nemá žádná okna. Nadechla jsem se vlhkého, teplého vzduchu.
Lov dopadl katastroficky. Díky Constantinovým neustálým poznámkám si vysloužil pravý hák od Joshuy. Joshua pak díky tomu přišel o kost v ruce, kterou jsem mu okamžitě dala do pořádku. Bpohužel - Constantin je sadistický parchant a tudíž nepoužil žádný, protibolestivý efekt. Když se pak na mě ještě pobaveně usmál, Joshua mě musel jemně chytit za ruce, abych mu jednu nevrazila. Copak se snaží udělat dojem?! To ale pláče na špatném hrobě.
Ještě teď ve mě ta vzpomínka vařila krev. Rukou jsem setřela zamlžený kousek zrcadla a pohlédla na sou bledou tvář. Omotala jsme si tělo osuškou a vrátila se k zrcadlu. Nepoznávala jsem se.
Když si vzpomenu na tu chladnou mrchu, kterou jsem byla dříve.. Je to až děsivá změna.
Záda mi ovanul vánek od otevřených dveří. Z mlhy za mnou se vynořila Constantinova tvář. Zatla jsem pevně zuby a prudce se k němu otočila. 

"Co chceš?"
"Něco pro tebe mám." Oznámil s ledovým klidem v hlase a otočil mě zpět, čelem k zrcadlu. Zašátral jednou rukou v kapse a zezadu mi připnul na krk stříbrný pentagram na řetízku. Jeho ruce mi spočinuly na krku. Vyškubla jsme se mu a otočila se na něj.
"Jestli si myslíš.. že si mě můžeš koupit, jsi vedle." Sykla jsem, chytila pentagram a jedním škubnutím jsem mu ho vrátila zpět do ruky. Sebrala jsme rychle oblečení a vyšla z koupelny.
Za mnou se rozlehl jeho pobavený smích.
"Stejně tě dostanu zpět, Niky." Ozval se ode dveří do koupelny jeho hlas. Měla jsme chuť na něj zavolat ať jde někam, nebo mu prostě jednu natáhnout.. Ale v duchu jsem si říkala že mi za to nestojí.
Prudce jsem otevřela dveře mojí ložnice a strnula na prahu. Uprostřed pokoje stálo několik kufrů. Constantinových.
Sevřela jsem ruce v pěst, rychle se oblékla a šla za Erikem.
"Co mají znamenat ty kufry?!" Křikla jsem, jen jsem vstoupila do obýváku.
"No.. Sice mám nad tímto domem správu.. Ale víš, o jiném volném pokoji? Ložnice jsou tu tři." Odpověděl. Nebyla jsme si jistá, jestli je pobavený, nebo jestli se mnou soucítí.
"Tak ať se nastěhuje k tobě!!"
"Lea se brzy vrátí Niky." Tohle stačilo. Odmítám s tím parchantem sdílet pokoj!!!
"Ale Joshua.."
"Sám řekl, že je tu na návštěvě." Ozval se za mnou úlisně Constantin. Nádech, Výdech.. Uklidnit se a nevrazit mu. Otočila jsme se k němu se znechuceným výrazem.
"Spím na zemi." Oznámila jsem mu stroze a odstrčila ho na stranu, abych mohla projít ke dveřím na terasu.
Když jsme se ocitla na plošině, přešla jsem k zábradlí a opřela se o něj rukama. Rozhlédla jsem se po sluncem zalitém okolí. Zevnitř jsem slyšela rádio. Hlásilo příchod Cumulonimbusů, bouřkových mraků. To jsem viděla sama, protože slunce, naklánějící se k západu, se pomalu nořilo do temných mračen.
V hlavě se mi vybavilo jedno přísloví.. 'Ticho před bouří'. Teď bylo naprosto výstižné. Bylo bezvětří. Ali lístek se nepohnul. A bylo dusno. Vzduch byl dusnem doslova k zalknutí. Horko sužovalo každou rostlinku. Každou živou bytost. Přesto mi ruka, která se mi octla na rameni nepřipadala vůbec studená. Odstrčila jsme ji a otočila se s úmyslem domnělého Constantina praštit. Za mnou ale stála Alison.
"Ou..Promiň..Asi jsi myslela že jsem on.." Pronesla nervózně a pousmála se. "Tak.. Povídej." Zářivě se zazubila a odhalila špičáky.
"O čem?" Vyhrkla jsem.
"No..Jak to teď máš.. Jestli jsi s Joshuou..Nebo jak.." Zasmála se. Jistě. To se dalo čekat. Automaticky jsme se při zaznění Joshuova jména usmála, ale když jsem uviděla Constantinovu tvář, s arogantním úsměvem, jak se 'nenápadně' dívá z okna na mraky, přičemž sleduje mě a Alison, úsměv mi z tváře vymizel rychleji než se objevil.
"No.." Odtrhla jsme oči od jeho domýšlivého úsměvu a pohlédla zpět na nedočkavě vypadající Alison. "S Constantinem nejsem. A nevrátím se k němu." Pronesla jsme rozhodně. "A s Joshuou.." Znovu jsem se usmála. "S ním jsem." Zakončila jsem. Alison se usmála ještě zářivěji a objala mě.
"Přeju ti to Niky." Zašvitořila a odtáhla se. Pak starostlivě svraštila obočí při pohledu na mračna. "V rádiu měli pravdu. Bude bouřka." Přikývla jsem a pohlédla také na mraky. Pak jsem svraštila obočí i já. 
"To vypadá na hurikán.." Podotkla jsme. Mraky se pomalu, ale jistě stáčeli do spirály. 
"Sakra.." Ulevila si Alison. Vypadalo to na hodně velkou bouři. Mraky už se rozestoupily všude, kam jsem dohlédla, jen nad naším domem a okruhem asi jednoho kilometru ještě prosvítaly sluneční paprsky a bylo vidět blankytně modré nebe.
"Vypadá to špatně.." Špitla jsem. "Pomoz mi to nanosit dovnitř.." Požádala jsem jí a nanosily jsme za sledování Constantinova ostřížího pohledu zahradní nábytek do domu.
"Díky za pomoc." Prohodila jsem k němu jedovatě. Jen se povrchně uchechtl a s rukama za zády zůstal u okna a sledoval blížící se hurikán.
"Ne, že bych na tebe nebyla pořád naštvaná.." Začala jsme když jsem došla k Erikovi, "Ale viděl jsi ty mraky?"
"Jo.. Viděl.. Vypadá to na Hurikán. S Dimitrijem jsme zajistily nábytek na zahradě."
"My s Alison jsme nanosily věci z terasy do obýváku." Přikývl a pohlédl na Constantinova záda. Poodtáhl mě kousek dál.
"Hele.. Vím že ti to není příjemné.. Ale na chvilku to ještě vydrž. Až se vrátí eLí, něco vymyslíme."
"Díky.. Ale to se už zblázním." Opáčila jsme a zavrtěla hlavou. Nepřežiju ani tu jednu noc. "To mi připomíná.. Jdu si připravit pelech na zem." Soucitně se na mě usmál a mývnul mi.
Vyběhla jsem do pokoje a přešla k posteli. Na polštáři ležel pentagram. Vydechla jsem. Vzala jsem ho do ruky a prohlédla si stříbrné linie pěticípé hvězdy. Nakonec jsem ho položila na noční stolek a vzala peřinu a polštář. Ze skříně jsme vzala dvě deky, abych neležela na holé zemi a udělala jsem si pelíšek co nejdál od postele to šlo.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Tenny Tenny | Web | 5. april 2010 at 17:12 | React

Ty ses nějak rozepsala!!:D
A já to pořád nestíháám:D
Bůů:D
No nic:D..určitě je to krásné,jak tě znám!!:-):-D
Ale musim vědět o co tam jde..xD

2 Tenny Tenny | Web | 5. april 2010 at 17:28 | React

To je dobrý:D
Až bude čas..dneska večer?:D
Tak si přečtu aspoň půlku!:D ;-)

3 Inu- salime VF tvoje love SB Inu- salime VF tvoje love SB | Web | 5. april 2010 at 17:50 | React

Ahojky skurvené swiatky prajém...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama