Když jsme si utřeli pomyslné slzičky smíchu, a rozdýchali Cathinu inteligenci, začali jsme diskutovat. Nejdříve o tom, co bychom měli dělat. padali názory (opět z Constantiovi strany), že by byl nejlepší útok. Potom padl názor, od Cath, že bychom prostě měli čekat. U toho jsem opět potlačovala nutkání zasmát se.
Pak ale z ničeho nic bouchly domovní dveře. Všichni jsme s sebou trhli a až na Constantina,( na kterém seděla Cath), a samozřejmě kromě Cath jsme se zvedli do obranné pozice.
Do místnosti vešla vysoká žena, v černém kostýmku. Černé husté vlasy měla v drdolu a čišela z ní aristorkatická arogance. Kdyby nebyla Tremere, tipla bych si že je to Constantinova matka, nebo další sestra. Z toho mě ale okamžitě vytrhl Erik.
"Matko! Co tu děláš?!" Vyhrkl. Žena opovržlivě přejela všechny přítomné pohledem. U mě a Joshe se pozastavila a přejela nás opovržlivým a zároveň znechuceným pohledem. Můžu si procvičit tvárnost kostí?!
"Přišla jsem.. Na návštěvu." Odvětila odměřeně. Moje chuť procvičit si na ní něco bolestivého ještě o kousek vzrostla. "Ale jak vidím, je vždy lepší ohlásit se.. Alespoň je pak v době návštěvy uklizeno." Podotkla povrchně.
"Pokud to nevíte, právě jsme se sem nastěhovali!! Kdy jsme asi měli stihnout uklízet?!" Vyjela po ní Alison. Na Erikově tváři naskočilo zděšení. Žena si odfrkla a přešla blíže k nám.
"Eriku... Nechápu tě. Nechápala jsem už jen to, jak se můžeš stýkat s někým tak.." Přejela znechuceně Leu od hlavy až k patě."..Jako Lea, ale že se stýkáš s takovým póvlem, jako jsou tihle.." Zavrtěla nad ním hlavou. Zatla jsem ruce v pěst a v téměř stejnou chvíli jako Lee, uniklo i z mého hrdla tiché, ale důrazné zavrčení. Ucítila jsem Joshovu ruku na rameni. Měla jsem chuť po té ženské vystartovat a..a.. co já vím.. utrhnout jí hlavu.
Erikova matka přelétla od Ley ke mě a nakrčila nos. "Ach.. Ty budeš zřejmě ta Niky. Ta co se stýká se špínou jako.." Přelétla pohledem k Joshovi a už se chystala něco říct.
"Tak tohle si vyprošuji." Sykla jsem k ní stroze. I mě vychovávali v tak trochu.. Povrchních podmínkách. Snobská škola pro dcery zbohatlíků, ze které jsem často utíkala na ty hřbitovní komplexy v lesích. Ženu to zřejmě trochu zaskočilo a ledově modrýma očima si mě prohlédla. Ušklíbla se a povytáhla úzká, upravená obočí.
"Tady v té špíně nemám zjevně co dělat." Podotkla pobaveně a otočila se ke dveřím.
"Správně!" Vyhrkla roztřeseným lasem Cath. U Kaina!!! Copak se Constantin zbláznil?! Žena se k ní prudce otočila. Pak zahlédla Constantina a vykulila oči.
"Savio? Jste to vy?" Vyhrkla. Constantin se trochu víc napřímil a zkroutil rty do arogantního úsměvu.
"Sofie.." Shodil ze sebe Cath a uklonil se.
Sofie se usmála a pootočila se na Erika."Možná jsem tvůj smysl pro přátele trochu podcenila." Usmála se a nás ostatní ještě jednou přejela opovržlivým pohledem. Pak se otočila na podpatku A odešla.
Erik vydechl a svalil se na pohovku.
Já se, trochu zaskočená, také posadila a jen jsem nad tím zavrtěla hlavou. O Erikovi jsme toho moc nevěděla.. Ale že by TOHLE byla jeho matka?! Vždyť vypadá jako.. Jako z hororu.
Očima jsme nepřítomně zabloudila k hodinám, které ukazovali dvanáct hodin odpoledne. Je čas..
"Ehm.. Omluvte mě prosím.." Vyhrkla jsem a odešla. Cítila jsem na svých zádech pohledy ostatních, ale tohle je důležitější než schůze.
Rozhlédla jsem se kolem. Restaurace 'Fraises' je nedaleko odsud. Tam na mě čeká. Ne chvilku mě napadlo, jestli toho nevyužije i Mal, ale vzhledem k tomu, že jsem ho už delší dobu neslyšela v hlavě mám pocit, že má na práci pro jednou něco jiného. Každopádně do Finska bych už nechtěla.
***
V podniku hrála krásná hudba.. Myslím že od Cadaveria. Každopádně ten, kdo to tu zařizoval měl skvělý vkus, i když na to Larry nevypadal. Tohoto upíra klanu Samedi jsem znala už děsivě dlouhou dobu. byl vlastně prvním upírem, kterého jsem v mládí poznala. Zvláštní na našem setkání bylo, že jsem se té tlející mršiny nelekla, ani nebála. Nějakou dobu jsem i u Larryho bydlela. Pak jsem si ale našla svůj byt.
V podniku vládlo krásné přítmí. V jednom rohu, byl můj již zamluvený stolek. Nebylo tam žádné světlo, jen tma. Larry nemohl moc dbát na Maškarádu, když byl v podstatě chodící ukázka upíra podobného zombie.
Objednala jsme si jedno víno a vyčkávala. Za chvilku se objevil. Měl opět svůj oblíbený klobouček z Itálie a slušivý smoking, který naprosto neladil s jeho zohavenou tváří. Jedno oko mu už chybělo.
"Buď zdráva Niky! Pletu se, nebo jsi v jiném klanu?" Usmála jsem se. Byl neuvěřitelně vnímavý.
"Ano.. Určitě víš, že v Paříži je jeden mocný upír.." Utnul mě rychlým gestem.
"Ano ano.. Tvůj otec." Vykulila jsem na něj oči.
"Proč se to vždycky dovídám až jako poslední?!"
"Jestli narážíš na to, když přijela tvá lidská matka.. O tom jsem nevěděl ani já!" Ano.. Tenkrát to nevěděl nikdo.. Když přijela Samantha, moje matka, bylo to velké, nepříjemné překvapení.
"Ehm.. To také.. Ale to nemyslím. Přišla jsem právě kvůli informacím o mém otci." Podotkla jsem a napila se vína.
"Jistě. To mě mohlo napadnout.. Ale nejdřív, pozdravuj ode mě Sofii. Někdy s ní musím zajít na víno nebo tak.." Zamyslel se.
"Ty víš i o Erikově matce?!"
"Jistě." Odvětil klidně. Nad tím, co tenhle upír všechno ví, mi většinou lezli oči z důlků. Promnul si prázdnou oční jamku a pokračoval:
"No.. Zpět k tématu. Malcolmův věk odhaduji tak.. na tři tisíce let. Nejméně. Slabiny.. Myslím že slabiny od každé poloviny.. Slabiny upíří i vlkodlačí. Já osobně bych se ho pokusil zabít něčím jako.. Jako na půl dřevěný a na půl stříbrný kůl do srdce.. Chápeš? Stříbro proti vlkodlakům, dřevěný kůl na staré upíry."
"Tohle mě nenapadlo.. U Kaina Larry! Kam na tyhle věci chodíš?!" vyhrkla jsem. Jeho nápady mě nikdy nepřestanou překvapovat. Pokrčil ledabyle rameny. Pak se zarazil a poupravil si kost levé ruky.
"Mám pocit že se jednou rozpadnu.." Zamumlal a zasmál se.
"Nechceš pořídit nějaké skleněné oko? Čistě z estetického hlediska.." Zeptala jsem se ho opatrně. Pohlédl na mě zbývajícím hnědým okem a zasmál se.
"Ne ne.. myslím že takhle vypadám jako drsňák." I já jsem se zasmála.
"Jistě. Ale ty jsi byl drsňák vždycky Larry.." Dopila jsem zbytek vína a mávla na číšníka, že budu platit. Larry mi ruku položil zpět na stůl.
"Na účet podniku má drahá." Zasmál se. Larry byl pro mě vždy jakýmsi.. Adoptivním otcem.
"Mimochodem.. Nepřekvapilo by mě, kdyby ses s Malcolmem znal." Podotkla jsme s úsměvem.
"Máš pravdu! Musím mu někdy zavolat.. s tím Malkavianem je děsná legrace." Zasmál se. Tahle jeho prohlášení mi brala dech..
"Já už půjdu.. čekají na mě." Usmála jsem se a objala ho přes stůl. "Děkuju za radu."
"Nemáš zač, maličká.. Neubližte si s přáteli. Jo.. A vraž za mě Constantinovi." Zašklebil se. Jan jsem nad ním se zasmátím zavrtěla hlavou a odešla.




Comments
Ach jo..Bloody London.">:
..nejak ušlo..xD
hej..Práve som dopísala jednu story..
..Kvoli tebe.">:
..LOL.Kopla ma múza..Juchúú..