Sen s Bílou Bouří se se zazvoněním mobilu rozplynul. Ale možná bych neměla říkat Bílou Bouří..Spíše Rudou bouří. Malcolm mě tentokrát zavedl přímo do středu apokalypsy. Kolem bylo rudo. Všude krev. Když jsem na displeji mobily zahlédla Leyino jméno, myslela jsme že jí začnu děkovat, že mě z té hrůzy vysvobodila.
"Haló?" Ohlásila jsme se rozespale.
"Ahoj Niky.. Potřebuju s tebou mluvit."
"Kde se sejdeme?"
"Jsem před vaším mrakodrapem."
"Hned jsme tam.." Pousmála jsem se zavěsila.
Když jsme se postavila na nohy, zatočila se mi neskutečně hlava. Chvilku jsme měla pocit že budu zvracet. Posadila jsme se zpět na postel a zavrtěla hlavou. Co se to se mnou sakra děje?!
"Že bys měla po ránu slabou povahu a neměla chuť na menší krvelačný sen?" Ozval se mi v hlavě Malův potěšený hlas. "Tohle byl jen útržek toho, co přijde.. Je toho víc. Ale Lea nás přerušila.. Jinak jsem velice potěšen, že o mé nabídce uvažuješ." Skousla jsme si ret. Nebyla jsme moc nadšená z toho, že ví i tohle. Ale uznejte.. Já nechci ztratit všechny přátele. A rozhodně ne Joshe. Tohle byla jediná možnost, jak přežít.
"Já.. Já nevím.." Pohlédla jsme na prsten z rubínem.
"Ty podlehneš.. Jsi moje dcera. Alespoň na tebe je spoleh." Řekl hrdě a zasmál se. Ano.. Asi měl pravdu..asi podlehnu.. "No.. Dám ti ještě čas do dnešního večera." Zakončil a zmizel.
Hodila jsem na sebe košili, baleríny a černé džíny, načež jsem seběhla ze schodů ke vchodu. Joshovi jsem ještě řekla že jedeme s eL do města. Přijal to trochu neochotně, ale nakonec svolil.
S Leou jsme vyrazily do jedné malé kavárny. Dívali se na nás ostražitě a jaksi bázlivě.
Objednali jsme si kávu a pečivo (abychom vypadali aspoň trochu normálně) a usedli jsme ke stolku.
"O čem chceš mluvit?" Svého hlasu jsem se lekla. Mluvila jsme prázdně a upjatě. Jako bych se bála každého slůvka, které řeknu.
"Erik mi řekl, jak to s ním ve skutečnosti je. Celou tu dobu to byla jedna velká lež o jeho životě a já mám najednou pocit, že přede mnou stojí Erik, kterého já neznám. Nejsem si jistá, jestli miluju tohohle Erik, anebo toho, který teď nadobro zmizel." Vyvalila jedním dechem a odmlčela se, když přišla servírka, s ostražitým pohledem a nuceným úsměvem nám přinesla kávu a pečivo.
"A myslíš, že jeho city k tobě se také hrál?"
Pokrčila bezmocně rameny.
Vydechla jsem a natáhla k ní ruku, kterou jsme jí spočinula na rameni. "Leo, já jsem si naprosto jistá tím, že tohle hrát nemohl. Byla jsem s ním, když jsi odjela do Čech a vím, co to s ním udělalo. Jestli to hrál, tak je zatraceně dobrý herec." Odtáhla jsem ruku a čekala na její reakci.
"Já s Tebou souhlasím.." Ozval se Malcolm a v jeho hlase byl cítit úsměv. Mě se úsměv z tváře pro změnu ztratil. Nutil mě stále přemýšlet o té nabídce.. Upřímně? Chci přežít.. Ale teď se chci aspoň chvilku chovat normálně.
"Pak je tu ještě jedna věc.. U Alison doma jsem narazila na 'Kroniku démonů', která evidentně je v nepozměněné formě a taky je dost stará."
"A?"
"A jediní, kdo tam jsou vyobrazení, jsou Antediluviáni a Metuzalémové. Mimochodem jedním z nich je právě Malcolm, a jak je známo, tihle upíří se po světě nepromenádují jen tak. I když jsou silní, jsou také na druhou stranu slabý."..Kdyby mi tohle řekla tak..předevčírem, vyvalila bych oči a šokovaně se ptala proč si to myslí. Ale teď, když už to vím sama?
"Já vím. Malcolm mi to všechno řekl." Vysvětlila jsem prostě.
"Aha.." Rozprostřelo se ticho. Najednou mě něco napadlo.
"Vypadneme odsud. Za chvilku se otevírá pasáž, tak co kdybychom si udělaly dámskou jízdu?Nakoupíme si nové hadry, zajdeme na manikúru, kadeřníkovi nebo co já, co obyčejné holky dělají!" Chvilku byla zticha. Pak se ale usmála a přikývla.
***
Jela jsem taxíkem domů. Lea ještě zůstala ve městě a šla na lov. Já hlad neměla. Nedávno jsem si vyrazila na lov, takže jsem byla ještě v pohodě.
Zašly jsme do obchodů, kde jsme nechaly.. No.. Hooodně peněz, ke kadeřníkovi, kde si Lea nechala udělat mikádo, které jí děsně slušelo.. Já si se svýma vlasama nic dělat nenechala, ale na manikúru jsem si zašla.. Nehty mám ve stylu svatojánská noc.. černý lak a miniaturní kamínky, které představují hvězdy.
Uvelebila jsem se na sedadla pohodlněji a sledovala rychle ubíhající svět kolem.. Kdo ví, jak to tu dube vypadat za měsíc nebo míň..




Comments
Ako vždy veľmi dobré :) Rýchlo ďalšiu kapitolu :)
zdrárec!.. ako ide život som tu iba na skok....
Kurnik!


Tenhle víkend OPRAVDU už se pustím do čtení!...
ne,moment..musim se učit na 3 testy..
Promiiň..mnooo...tak ti řeknu...že si to přečtu na 100%...v pátek!!tenhle...aspoň půlku určitě
Stejně podlehneš
Ale zapomen, že budu proti tobě bojovat...nera bych ti ublížila
