Začít nový život,
Nechat všechno za sebou,
K tomuhle přání má každý důvod,
Ale co když myšlenky zmizí, minulosti, s tebou?
Slyším hlasy, v mé hlavě,
Nevím jak nazvat lidi,
Co zdraví mě na chodbě,
Kam poděly jste se, moje vzpomínky?
Jste jen bezejmenné přízraky,
Co děsí mě aniž bych snila,
A já se před vašimi zraky,
V nevidomosti ztratila.
Bloudící,
Nemůžu si vzpomenout,
Nechápající,
Proč jen chtěla jsem zapomenout..?
Nevěřím tvým očím,
Možná jsi mi byl dřív oporou,
Teď se ale ve vlastním světě ztrácím,
Ale teď vidíš mě zmatenou.
Nevěřím tomu co jsem dřív možná znala,
Nevěřím vlastnímu, neznámému stínu,
Všechno z dřívějška jsem zapomněla,
A teď utápím se v strachu a splínu.
Slyším hlasy,
V mé hlavě,
Bloudím životem,
jako hlubokým lesem,
Nesmím znovu zapomenout hlavně,
Kdo vrátí mi zapomenuté časy?
Jsem panenka Zapomněnka,
V ubohém divadle života,
Vzpomínat chci zlehounka,
Zpět do známého světa..




Comments
Krásna báseň, no ten pocit, ktorý tam opisuješ by som nikdy nechcela zažiť. Keď som to čítala, tak som z toho mala taký divný pocit
no to ti verím, že ťa to serie...je to hrozné...
Rozkouskuju ho!

A hezká báseň!
:( zvláštní pocity, ale krásná báseň
Díky za info, hledám informace, poněvadž co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.