Znovu si nasazuji masku,
Ti starou masku, toho že je mi to jedno,
Uvnitř však cítím žhnout tu věčnou lásku,
Zastiňuje všechno moje vnitřní světlo.
Znovu budu tápat ve tmě,
Uvnitř,
Uvnitř sebe,
Už nechci pustit nikoho dovnitř.
Ten nepořádek,
cos tam nechal,
Chci pryč, do modrých dálek,
pořád tu je, přetrval,
Nechci, nechci další zmatek.
Jednorožci, obláčky, duhy, růže,
Slunce už nedotkne se mojí kůže,
Jednorožci, láska, srdce,
Život chutná tolik, tolik trpce.
Nikdy se nedozvíš, jak moc si přeju,
Být po tvém boku, cítit tvou podporu,
Nikdy se nedozvíš, jak moc tě miluju,
Sama k sobě cítím jen tuny odporu.
Žít tak jak bych chtěla,
Po tvém boku,
cítit se užitečná,
Cítit, že žiju.




Comments
Dokonalé, fakt krásne. Ja dnes nie som dobrá v komentároch, lebo na všetko len hovorím, že je to super..ale nič viac sa k tomu ani povedať nedá
Pěkná báseň :) A krásný blog! :)