Vztek v podobě rozzuřených tónů,
v dáli vystrašené zvuky zvonů,
do toho všeho - do zdánlivého chaosu,
já, jako bledý přízrak se Satanem se snesu.
Hluboké tóny vzteku,
mění se do bouřkového mraku,
"Blesky! Ničte!
Hromy! Zemské hlubiny rozezvučte!"
Luna zalitá krví slunce,
všude jen černé růže - žádné tulipány, kosatce.
"V tom květu půlnoci,
skryté je srdce mé moci,
hry stínů - pod rouškou noci,
nikdo neunikne mojí nenávisti!"
Zvrásněná tváři země,
představuji ti tu, díky které tu vše zemře.
Jako baletky tančí její prsty,
drtí duši, v malé pěsti.




Comments
Wow...

No,když jsi takto naštvaná..nechtěla bych být u tebe..