Bodavá bolest uvnitř hlavy,
jakoby dlouhá jehlice
bloudila v ní, trhajíc všechny nervy.
Kdo zabodl ji, tak hluboce?
Jak dlouho bloudit mi v mozku bude?
Jak dlouho bude návštěvníkem nevítaným?
Jak dlouho, ach, osude?
Proč zrovna já jsem jí hostitelem nuceným?
Proč koberec zkrápějí rudé skvrnky,
proč po spáncích stékají mi teplé kapky,
ach, nikdy se už nedovím,
ukolébaná k smrtelnému spánku tvým hlasem medovým.




Comments
Šmutnéé...

Ale krásnééé
Depresivní, ale přesto nádherná