close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Na dně

16. november 2010 at 19:55 | Aya |  Poezie a Pointy
Nemůžeš mluvit, 
jako umlčený vodou,
slyšíš všechny barvy,
a vidíš tu vůni divokou.

Jsme na konci,
cesta, na které jsem tvým průvodcem,
zaniká, rozplývá se do noci,
kde půlnoční slunce - Luna - vládne životem.

Poslouchej, ty krásné, divoké chutě,
vedou tě nocí, krátkou cestou k záhubě.

Tiché bušení,
nevnímáš tvé srdce,
které ovládlo neblahé tušení,
věř, že nedopadneš měkce.

Propastí tvořenou jedem,
provedu tě znovu já,
jen neplýtvej dechem.
Tahle propast je hlubší než se zdá.

Sestra smrti, vede tě tmou,
hádáš dobře, to já jsem tou zlou.

Jen si hraj na nevinného,
ta maska nevydrží nápor nemoci,
pak spatří tě tu světlo, prohnilého,
už nebude ti pomoci.

Slunce spatří,
tvé srdce prohnilé,
já zašeptám: "To ti patří,"
a zmizím ve věčnosti chladné.

Tam, kam jsi sám mě poslal,
bloudím, ale živá, to není to, o co jsi žádal.
Nemám pravdu?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Tenny Tenny | Web | 16. november 2010 at 23:06 | React

Woow...tahle je ještě mnohem hezčí,než ta předešlá!!!:-)
Jak dokážeš takto napsat dokonalé básně?! O_O
Je to skutečně nádherné,Niky...
PS: Přeju hodně štěstí,zítra;-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama