Objímá Tě mlha
a v náručí Tě zima chová
s něžností ti srdce trhá
kolem Tebe však malátnost snová.
Nevnímáš, ty prostě neslyšíš
že zavřela se klec, nevidíš
usínáš a necítíš
že s nikým už srdce nesdílíš.
Neřekneš promiň
ale rovnou odejdeš
přitom ostatním jako heroin
stále v žilách pulzuješ.
Jsi krutá jako ta zima
která matkou se ti stala
a jako ta mlha co tě objímá
každému si v cestě života stála.
Teď já jsme Tvůj cíl
to já jsem příčinou všeho
nikoho kdo doposud žil
nenávidělas jako odraz těla svého.
Já jsem Ty
a Ty jsi já
teď prošli jsme napříč lety
a z tohoto boje vyjde jen jedna živá.




Comments
Woooow!
A navíc...Ta živá zbydeš ty!!
to ti je doufám jasné!
Chtěla bych umět psát jako ty
Já napsala jednu trapnou básničku
Ty jo závist holka :)
Perfektná báseň!!!
talent sa v tebe nezaprie ;) krásne slová