Ztrácím své jméno,
má duše barví se na černo,
kapky tuše, ta nepopsatelná tma,
nějak nemůžu si zvednout z nejhlubšího dna.
Pohleď, co jsem byla a co stále jsem,
miloval jsi mě, když jsem byla snem,
teď jsem tady, stojím před tebou,
tak proč nejsi sám sebou?
Já, kromě jména neztratila nic,
jméno jsi mi dal ty,teď hodil jsi ho smečce lvic.
Vrátila jsem se z krematoia snů,
stále živa, není ještě konec mých dnů.
Bože, jak moc toužím, jak moc si přeju,
aby bylo zase všechno tak, jako ve vzpomínek videu.
Nikdo neví, kdo jsem teď,
když vystavěl jsi kolem mě tak vysokou zeď.
Nikdo neuvidí, nikdo nepozná,
že něco zmizelo; cítím se tak bezmocná...




Comments
Můj názor už znáš,zlato

PS: Doufám,že jsi dnes uspěla!
Úžasná.. ^^