Je to jen....Experiment. Chci vědět jestli by jste chtěli další pokračování a jak se vám to líbí - prosím hlavně o kritiku. Díky.
~
Les halila hustá, těžká mlha. To, co se dělo za touto bledou oponou, zůstávalo lidským očím skryto - možná že jejich sluch zachytil tlumený vzdech či křupnutí větvičky. Ale Eleanor nebyla člověk. Její chodidla se dotýkaly vrstvy sněhu, aniž by se probořila. Rychlými kroky mířila do nitra Černého lesa.
Pod stromem se zmítalo tělo mladé dívky. Oči měla obrácené dozadu, takže nylo vidět pouze bělmo. Jejím tělem procházely příšerné křeče. Eleanor k ní přešla a stříbrnou dýkou jí podřízla hrdlo. Pak se z rány dlouze napila. Krev lidí, které posedl ďábel pije již bezmála tři roky. Dodává jí mnohem více síly než obyčejná krev a je - alespoň podle ní - chutnější a lahodnější.
Když s sebou dívka přestala škubat v předsmrtných křečích, Eleanor odešla. Nebylo by nejšťastnější, aby jí tu - i když je to nepravděpodobné - viděl nějaký vesničan.
Když svítalo, nad zemí se stále převalovala těžká mlha, přes jejíž bílé závoje bylo stále pramálo vidět. Eleanor šla na trh a prozpěvovala si prastaré keltské písničky z truchlivou a zárověj veselou melodií. Náhle jí zastavil šokovaný muž - místní kněz.
"Mladá Mirian je mrtvá!" Oznámil jí naprosto otřese informaci, kterou věděla už dávno.
"To je příšerné." Nasadila masku v níž se mísil výraz naprostého zděšení a zdrcenosti zároveň. "Jak se to stalo?" Nějaké zvíře jí roztrhalo hrdlo, pomyslela si s dětskou radostí z rozehrané hry.
"Nějaké zvíře - ano nejspíš zvíře - jí roztrhalo hrdlo a ona vykrvácela."
"Strašné." Eleanor - stále hrajíc šokovanost - se pokřižovala. "Ať odpočívá v pokoji."
"Ano, tak tak.." Pověděl rychle kněz, nadzdvihl černý klobouček na rozloučenou a odkráčel rozhlásit tu 'novinu' dál.
Eleanor pobaveně zavrtěla hlavou a vydala se mlhou dál, na trh.




Comments
To si piš,že to budu číst,puso!

Miluju tvé povídky a tato vypadá velmi zajímavě
Noo pripájam sa .. rada si prečitam pokračovanie ;)