Požáry v mých snech,
zkázonosné plány rodící se mi v mysli,
utrpení ve všech mých dnech,
vyzývám stíny aby si pro něj přišli.
Bouře, krupobití, hurikány,
záplavy, tsunami, protržené přehrady,
požáry, výbuchy, plameny,
zemětřesení, krátery, na jeho tělo padající kameny.
Křičím a chci aby mě vyslyšeli,
pláču a prosím aby ho umčeli,
doufám a toužím aby mě jeho paže zas drželi,
aby žil - abychom už jenom spolu byli.
Vztek mém srdci a občasné blesky naděje,
potom temné mraky boleti a hroby smutku,
prostě jen chci aby pochopil a vzdal se bez boje,
aby pochopil že krom nenávisti cítím k němu lásku.




Comments
Fúha, neviem čo povedať, tá báseň je napísaná skvelo ale je plná zloby a smútku zároveň...
jeej to je kraase a ten Lay je božííí

To je dost hluboká beznaděj.. pamatuj si jedno, jak to zpívaj GammaRay:
"Hope will never die,
And the clear blue sunny sky,
will ease the pain."
Krásko...
Tvá mysl střádá v umučení,

čekáš na jeho jemné pohlazení.
Cítím tvá mukam tohle není hřích,
už nechci tohle vidět,kam zmizel tvůj smích?
Ahoj Děkuji Za Návštěvu Mého Blogu :) Odpovídám ti za 1) Děkuju a hm..
za 2) To je moje věc ;) Tak pokusím se to opravit..:P ! ..
No a máš krásnej blog a dess