Ty jsi ta rána,
já jsem to zrcadlo,
díky tobě jsem zničena,
zrcadlo mé duše se už rozpadlo.
Kousek po kousku,
střípek po střípku,
bez možnosti pocítit lásku,
můj život visí na vlásku.
Co na tom, že chodím a dýchám,
má duše mrtvá je,
i když často slýchám,
že na lásku se nezhyne.
Bičík osudu,
ukazuje znovu ke mě,
a já znovu a znovu lituju,
že narodila jsem se kdy mámě.
Našla jsem tě, čistého,
a dál?
Nezbylo mi tu nic krásného,
ten cit k tobě mi všechno vzal..




Comments
ach, ja neviem čo povedať, tá báseň je krásna, ale kiežby si ťa okolnosti nedonútili ju napísať...
Neumírej,
neodcházej.
Nenechávej mě tu samotnou,
bojuj,nenechávej si zastínit mysl svou!
Láska je bolest,láska je chtíč,
vím,že chceš mnohem víc..
Nesejde na tom,co kdo cítí,
jen prosím tě bojuj,musíš nalézt důvod k žití!
Dokonalý dess

Ta báseň taky úžasná
Nádherná báseň... fakt... :) Ja tiež píšem básne...