February 2011

Sick love

28. february 2011 at 19:11 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Broken Kisses,
My sick poems,
Many destroyed glasses,
and our dead Golems..
Fire frozen by ice,
swimming on water,
that is it, what I see in your eyes,
for that I would give whatever.

Menší komplikace.

27. february 2011 at 13:59 | Aya S. |  Her diary
No....Všímavější návštěvníci si určitě už dřív všimli toho, že když kliknou na nějakou rubriku, zobrází se jim cosi jako "Page not found". Proč jste mi to sakra neřekli dřív? =D No, každopádně potíže jsou pryč, všechno je aktualizované + promazané. V mnoha chvílích jsem nad sebou jenom vrtěla hlavou. Tímto taky děkuji Bibi, že mě na ten problém upozornila. Vzhledem k mé nevšímavosti - nevím jak dlouho by potíže trvaly.
A.

Huh?

27. february 2011 at 12:24 | Aya S. |  Her diary


Ayush zkusila zase něco nového. Tentokrát je to http://www.tumblr.com/. O co jde? V podstatě, jak to charakterizovala Amber, něco emzi blogem a Facebookem. Podle mě - skvělá věc. Problém je, pro některé, jazyk. Je to totiž v angličtině - všechno. Potom chvíli trvá než se tam vyznáte. Autorizace stránek samotných je buď pomocí html kódů, nebo pomocí již přednastavených vzhledů. Přidávat můžete cokoliv - hudbu, fotky, citace, články... Co vás jen napadne. Můj názor? LIKE IT!


Gothic Girl

27. february 2011 at 10:26 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Tančící po hrobech,
špičky otírající se o mramor,
každého zamrazí na zádech,
tebe jakoby šípem zasáhl Amor.

Její černá víčka,
jak peří černých labutí,
v očích nehasnoucí jasná svíčka,
k delšímu pohledu tě ihned donutí.

Povaha vrahů,
kteří nezabíjí,
rodina několik sáhů,
pod půdou v podzemí.

Podej jí ruku,
a ona tě stáhne s sebou,
chlad jejího doteku,
povede tě cestou mrtvou.


Love Message

26. february 2011 at 12:45 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Miř dobře, Amore,
na mé srdce a ještě hlouběji,
mých citů autore,
za ten pocit ti děkuji.

Ať všechny violy,
všechny housle,
zahrají hluboké tóny,
a naše duše ztratí se v jejich kouzle.

Ať tisíce hlasů
rozezní struny našich srdcí,
a miliony basů
oznámí i zemi co cítí ty svaly bijící.


Co říci?

20. february 2011 at 18:45 | Aya S. |  Her diary
Umírá panna na růžích... Na dýkách hadí jed...

Ahoj, děti. Tak..Jak se vede? U mě všelijak... Mám pocit, že spím a tohle všechno se mi jenom zdá. Cítím se strašně zblble a bezvládně - jako ve snu. Je to divný a celý je to plesnivý.

Do zahrady stínů... Hudba a klam... Zbavená vůlí... Tvým vůním podléhá... 

Asi sem ještě hodím nějakou básničku, nebo podobnou blbůstku. Chycena v tomhle bludišti klidu a melancholie jsem často poblouzněna Múzou a oslepena inspirací... Takže mě snad něco napadne a budete si moct přečíst taky jiný druh depresivních keců, ne jenom "deníčkový" typ.
A teď... Se mějte.

Aya S. 

Requiem for fallen angel.

18. february 2011 at 21:58 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Pomalu vadnu, usínám,
tak to chceš,
já si pomalu vzpomínám,
jsi rád když se nebráním, pak svá křídla rozepneš.

Máš rád když se nebráním,
když jsem bezvládná,
jsi uchvácen bolestným sténáním,
patřím ti já i noc bezesná.

Bezesná, či naplněna sny,
které změníš, jak chce se ti,
potom chaotické dny,
pak zas dotyk tvých havraních vlasů na mé pleti.

Zavírají se mi oči, víčka těžknou,
cítím, že vedle mě lehl sis,
pobrukuješ ukolébavku smrtelnou,
 chceš převzít moc bohyně Nemesis.

Chceš vykonat odplatu,
chceš se pomstít za něco, za co nemohu,
 přitom víš, že mou duši máš zkrocenu,
jen plním svou nesnadnou úlohu.

Přesto vím, že mě potřebuješ,
proto teď po mém boku žiješ. 



My dark angel

17. february 2011 at 20:35 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Sleduješ mě,
skrze stěny,
z útrob země,
vše zůstane beze změny.

Ačkoli utíkám,
jsi za mnou,
mlčím, nic neříkám,
jen utíkám černou tmnou.

Cítím dotek tvých cladných křídel,
jenž peří postrádají,
šeptáš mi do ucha, že jsi můj přítel,
zatímco mě tvé havraní vlasy umlčí potají.

Cítím tvé chladné ruce,
obtáčejí se mi kolem pasu,
kloužou mi po kůži lehce,
šeptáš že přinášíš mi spásu.

Vždy jsem si přála,
mít někoho jako ty,
a teď, když se přání skutečností stala,
stahuješ mě do temnoty.

Zavíráš oči a směješ se,
já vadnu jako růže v mrazu,
a ozvena smíchu se prázdnotou nese.

Aya - hrdá majitelka čoček

17. february 2011 at 16:14 | Aya S. |  Her diary
Ahoj, prdi.
Ayush je majitelkou tónovacích, zelených čoček =) A je nadmíru spokojená. ^^
Foto?... ↓

(c) cyxk.blog.cz

We are still searching..

16. february 2011 at 12:47 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Hledal tě, tak dlouho...
Teď tě našel,
teď může říct, že je doopravdy šťastný.
Já také našla.
Hledala jsem, a nalezla,
příliš dlouho jsme však váhala,
on přehlédl, to, co najít mohl,
a vyhledal něco jiného - tebe. 
Nemůžu vrátit čas,
vždy se něco pokazí,
některá přání jsou odsouzena k záhubě,
dřív než se narodí,
nemůžu jít dál,
s obrazem jeho sváře před očima,
se vším co mi ho připomíná,
nezmizí z mého srdce,
protože to Já ho našla.
Už zůstal na mé duši zářez,
po doteku jeho očí,
a ten zářez je nesmazatelný.
Kolo osudu se stále točí,
vždy se něco stane... Ale já ho nepustím.
Našla jsem ho...


Just MY Artwork.

14. february 2011 at 18:46 | Aya S. |  Her diary
Tákže, bobci.
Nebojte, nestěhuju se, jen vám chci představit moje nové blogové miminko, kde budou jen ty moje kreslené a malované a focené patlanice. Doufám že se tam budete pravidelně chodit kochat! =DD

Let's Go!


Rulers of the country without a name

12. february 2011 at 19:14 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Následuj můj stín,
do království beze jména,
tam nepatří smutek, splín,
a já jsme tam milována.

Pojď po mých stopách,
lesem dětských snů,
nikdy neuvidíš oči v slzách,
je konec všem smutným dnům.

Už vidíme věže,
zámku který stín postrádá,
už vidíme nehmotné stráže,
každý z nich tvář i jméno hledá.

Tak pojď se mnou do země bez bolesti,
následuj mě, dovnitř branou,
následován sny a radostmi,
a venku nech obavu tovu starou.

Vem mě za ruku,
teď jsme spolu,
nacházíme radost v chaotickém hluku,
a vysmíváme se cizímu bolu.

Teď jsme tví společníci já a smích,
a mými zase ty a radost,
štěstí zářivé a bílé jak sníh,
vládneme, v srdcích ctižádost.


Gothic: About Lady Amaranth - Part one: Name

12. february 2011 at 11:29 | Aya S. |  ¤Gothic
Tákže. Nejdřív bych chtěla říct, že překlad je MOJE PRÁCE. Tudíž kopírování pouze se zdrojem. Původní, anglická verze, je z jejích stránek. Nuže - enjoy =)

AJ:

What's in a name?

The Amaranth in myth is a deep red or purple, never fading flower and a symbol of immortality. It is unwithering, never changing, always beautiful. In ancient Greece the flower was thought to have special healing powers and was used to decorate images of the gods and tombs.

To call this flower by any other name, one would call it
Love Lies Bleeding.

And here in this moniker lies all my
fears, hopes and wistful dreams.

ČJ:

Význam jména?

Láskavec (Popis rostliny) je bájná, sytě rudá či purpurová, nikdy nevadnoucí květina a symbol nesmrtelnosti.  Je zvonková, neměnící se a vždy nádherná. Ve starověkém řecku se používala k léčení, a jako dekorace na obrazech řeckých Bohů a hrobek.

 Pokud by jste jí chtěli říkat jinak, mohli by jste ji nazvat
 (doslova) Láska ležíží krvácející.

 A tak je tu moje přezdívka, v níž se nacházejí všechny
mé obavy, naděje a tesklivé sny. 



Protože já se nehodlám měnit. =)

11. february 2011 at 22:03 | Aya S. |  Her diary
Ahoj, srdíčka. =)
Tak jak jde život v neživotě?
Já se mám všelijak. Většinou s eo mě pere jakýsi pocit zlomenosti a prázdnoty s naprosto skvělou a vysmátou náladou. =D Takže vážně zajímavé. =D
Příští týden mě ve středu čeká převeliká událost. Já, Jiřík a  Slimáček (samozřejmě přezdívka =D) se necháme fotit od, dá se říci, profesionální fotografky. počítám, že jednu z fotek použiji na design, takže se máte vááážně na co těšit. =)
Já se těším žííím dááál tíííím vííííc x)
Báj báj,
Ayush Sinclaire =P 

I'm:

11. february 2011 at 20:48 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Otevři oči,
ty zmatený,
okamžitě se ti roznice úží,
beze mě jsi ztracený.

Já jsem tvá touha,
já jsem tvůj sen,
já jsem ta duha,
která dělá krásnějším každý tvůj den.

Nežiješ beze mě,
to je jen iluze žití,
ale víš tak dobře že točí se Země,
že nemůžu žít v zajetí.

Já jsem volná,
já jsem tón nesoucí se větrem,
já jsem tak jako hvězda nesmrtelná,
nemůžeš nic dělat - já jsem tvou smrtí i životem.

Každá další dívka,
které budeš lhát o tom jak ji miluješ,
bude ve srovnání se mnou jen maličká výšivka,
na plátně života které šiješ.

Já jsem tvůj svět,
já jsem tvůj vesmír,
já jsem nějkrásnější růže květ,
já jsem válka i mír.

Vím, že ve světě kde nejsem slunce nesvítí
vím, že ve světě beze mě hvězdy nehoří,
vím, že ve světě kde nejsem já je každá pravda klam,
a věř tomu, že když budeš chtít žít beze mě, pozře tě milion pekelných tlam.



Úpravičky úpravy =)

7. february 2011 at 20:21 | Aya S. |  Her photoshoots
Jedna starší fotka - apgrejdovaná =DD x) Zároveň nabízím možnost, že bych fotky upravila vám. Pokud chcete, hoďte mi pod článek odkaz ;))

Aya S.

I don't care =)

6. february 2011 at 19:33 | Aya S. |  Her diary
Ahoj..
Nevím jestli to je jen momentální stav mojí mysli, ale - kašlu na to. Kašlu na všechno. =)... Pokud je vážně osud sepsanej v nějaký knize, stejně s tím co se bude dít nic neudělám. Pokud sepsaný není..? Tak prostě pojedu dál a budu se řídit intuicí. =)
A co se týče toho mého prázdného místa... Jsou to jeho rozhodnutí. Jasně - pořád mě to štve a pořád jsem kvůli tomu smutná a naštvaná, ale pokud to tak mělo být, beru to... Pokud si za nějakou dobu uvědomí, že chce být se mnou... Kdo ví. Je to budoucnost... A dnešek je dnešek. Tak proč se trápit tím co bude, s čímž nic neudělám, nebo tím co bylo, co už nenapravím?  =)
A. 

Requiem for My Angel.

5. february 2011 at 22:00 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Hledáme jiný den,
abychom se vyjádřili, našli odvahu,
a já doufám, že nejsi sen,
nechci spadnout zpět na podlahu.

Kde máš křídla, anděli?
Copak sebrali ti je, jako mě naději?
Sestřičko, buď se mnou,
necháme za sebou chuť lásky mdlou.

Hvězd se budeme spolu dotýkat,
budeme noc plnými doušky polykat,
a potom usneme na mléčné dráze, ukolébány hudbou sfér,
nebudeme si nic dělat z toho, že svět k nám není fér.

Ach, neopouštěj mě, má černá luno,
opouští se to, co je již léta pohřbeno,
jsme sestry Lillith, naše květy lilie jsou,
tak prosím, buď už navždy společnicí mou.

Pro tebe, Alison. 

Otázky..

5. february 2011 at 18:41 | Aya S. |  Poezie a Pointy
Představ si, že jsem zmizela.
Hledal bys mě?
...A kdybych zemřela...
Plakal bys pro mě?

Kdybych byla Snahurka.. A ty můj princ -
- zachránil bys mě?
A kdybych padala - pode mnou jen trny a dál nic...
Chytil bys mě?

Proč se ptám?
Protože kdyby ses ptal ty,
kdybys byl ve tmě sám,
dovedla bych tě na světlo - mé ano by bylo odpovědí na tyhle věty.