Vždycky tě přehlíželi,
vždycky tebou opovrhovali,
svým tichem tě uráželi,
a nezájmem udivili.
Teď přicházíš,
a oni si tě všimli,
teď přicházíš,
najednou jsou milí.
Jí všichni měli rádi, všichni jí milovali,
tys byla zas jen černá labuť,
kterou ubíjela hra kterou hráli,
kterou ubíjela hra kterou hráli,
tak ji teď k záhubě odsuď.
Kostky jsou vrženy,
karta se obrací,
tvůj pohled je vražedný,
jsi ta co srdce nevrací.
Teď jsi cíl,
teď jsi start,
teď jsi nová dávka sil,
pro toho kdo začíná umírat.
Teď jsi ty střed,
ona je špína,
jdeš zkrátka vpřed,
odhodlaná být stále stejná.



