Bezduchý nástroj - srdce mé,
jsi jediným, jenž se ho ujme,
těch kláves, zašlých a starých,
zdobících klavír - jenž hrál při nocích temných.
Můj duch z dávných časů,
uvězněn v dnešní době,
slyšící tolik mrtvých hlasů,
zřejmě zalíbil se právě Tobě.
Co vidíš v mých očích,
když má duše vadne,
v jezeru beznaděje ruce smočíš,
a vytáhneš mě, i když ležím na dně.
Znáš mě, někdy snad i chápeš,
ve tmě i slunci, po mém boku tápeš.
Snažíš se zhmotnit, všechny mé sny,
a smíchem chceš naplnit všechny mé dny.
Nestačí říct, pouhé děkuji,
a tak pevný řetěz vedoucí k mému srdci ukuji.
Jeho konec Ti pak, lásko, dám,
a s ním se ti celá, i se svým srdcem vzdám.




Comments
Aya, dokelu
Musím si asi napísať na nejaký papier všetky slová chvály aké existujú a postupne, ako ich budem písať k tvojim básňam budem vyškrtávať
No keďže zoznam je ešte vo hviezdach, tak poviem len, že tá báseň je fakt skvelá 
Na ten pocit "úlevy" prostě nic nemá.. :)
zdravilaaa :) ako sa máš? ja supííš :)
je tam vše,co vás spojuje,i to,co vás dělí...
Krásne...
Nechceš, sa pridať do klubu talentovaných?
Ak budeš chcieť prihlás sa tu: talented-club.blog.cz