Spi na polštáři z lilií,
při ukolébavce destrukce světa,
přitom zkus hádat, kteří přežijí,
kdo bude nositelem věčného světla.
Usínej a podoř se do Limbu,
poslouchej tu melancholickou hudbu,
sni své sny, naděje a touhy,
osud zatím zaplétá ti do vlasů stuhy.
Každá stuha nese báseň,
dotek prsů o struny,
nebo dlouho píseň,
vytvořenou z přelévání písečné duny.
A až se slunce schová,
za chladné vrcholky hor,
jednou jedinkrát si tvá tvář úsměv uchová,
než zavře oči zapomínajíc na řádící mor.
Půlnoční lovci s hladovým pohledem,
hledají tebe, má malá dámo,
snaží se zničit všechno kam dohlédnem,
ale ty přežiješ, to je mi známo..
Tak spi a sni, o lepším světě,
ti venki hledají tě,
ale ty se neboj,
skrývá tě noci mocný závoj..




Comments
uáá ! dokonalá změna.. ^^
Krásný des :) A jinak máš můj obdiv ;)