
Vítej, Melancholie, sbohem optimisme.
Jistě, to já pořád depkařím.
To já to nemám v hlavě v pořádku.
To já jsme ta nejhorší...
To jenom já potřebuju antidepresiva a pořád rozesmívat.
Protože to jenom já žiju mezi lidmi, kteří si myslí, že je smutek a deprese smrtelná nemoc.
Au Revoir, optimistes.
Good Bye, optimists...
Hyvästi, Optimistit...
Adiós, optimistas...
Sbohem, nashledanou, optimisme.
A jak se mám?
Pokud to jasě nevyplynulo z předchozích slov...
Ovšemže, mám se skvěle!
Všechno se mi daří, všechno je dokonalé.
... Ano, miluji ironii a sakrasmus.
Nic nového se nechystá.
Snad kromě barvení vlasů a kupování košile.
...Už vlastně ani nevím co psát.
Dřív jsme unikala do vlastního světa když jsem poslouchala hudbu do sluchátek.
Teď k tomu už ani hudba není potřeba...
A. C. S.
Aya Cary Sinclaire




Comments
jednou bude lip;) alespon ale porad pises hezky:P
nezvdávej to,ještě není konec bitvy a není prohráno-vyhraješ..budu vždy stát při tobě. I promise..
Bože.. jsme na tom podobně.. už nedokážu být optimisma.. mám depky... a vždy jsem tak divná nebo špatná.. co dodat.. Jak je vidět i když se v podstatě delší dobu nějak extra nebavíme,stále si rozumíme.. :/