close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fairytale

10. may 2011 at 20:21 | Aya S. |  Povídky
Za pradávných časů, kdy se ještě magická stvoření neskrývala, a andělé chodili po povrchu zemském, žili v horách dva draci a jedna dračice.
Jednoho dne, když byli na lovu, našli obrovský zlatý poklad. Položili ulovené kusy masa vedle jámy se zlatem a začali se dohadovat, kdo by měl poklad i úlovek dostat.
"Já musím dostat poklad i úlovek, protože jsem nejstarší a nejsilnější." Prohlásil první drak, s šupinami lesknoucími se azurově modrou barvou a s ohromnými bodci posázenými na zádech po linii páteře.
"Ne, to já bych měl zlato i maso dostat, jsem přeci nejchytřejší a nejrychlejší." Okřikl prvního draka druhý, zelený drak, s velkými křídly a hroty na konci ocasu. Oba draci pohlédli na dračici a čekali, co na svou obranu řekne ona.
Dračice na oba pohlédla svýma velkýma žlutýma očima a roztáhla pysky do úsměvu. "Zlato i potravu dejte mě. Jsem matkou několika dětí, v doupěti mám vejce. Na takovéto dohady nemám čas, nebo mi děťátka umrznou."
Ostatní dva draci se ale svých úlovků nechtěli jen tak pro nic vzdát a hádali se dál. Po chvilce šel kolem druid z nedaleké keltské osady.
"Ale, ale, copak se to tu děje?" Zvolal k těm hádajícím se stvořením.
"Moudrý druide, rozsuď nás." Zařval zelený drak. "Byli jsme na lovu a na cestě domů jsme našli tento poklad. Kdo si ho má vzít, a kdo si má vzít potravu?" Otázal se.
"Je to všechno mé. jsem nejstarší a nejsilnější!" Opakoval modrý drak.
"Já jsem majitelem toho všeho, jsem nejrychlejší a nejchytřejší!" Řval zelený drak.
"A já jsem matkou dětí, které kvůli vašim nesmyslným hádkám zahynou, pokud se brzy nevrátím!" Zařvala dračice, mocněji než oba draci.
Druid se zamyslel a řekl: "Vy dva si rozdělte poklad. Muži jsou od toho, aby měli moc. Ty, dračice, si vezmi dnešní úlovek. Jsi žena, a musíš být silná. Dáváš drakům děti a to je větší a mocnější úděl, úděl božský, silnější než boje, moc a chytrost. Ty jsi stvořitelkou, jídlo náleží tobě."
Dračice poděkovala, vzala jídlo a odletěla, aby nakrmila děti a dala jim teplo.
Drakům se to ale nelíbilo. Nelíbilo se jim, že by se měli dělit a tak do jámy ulehli a rozhodli se, že zlato bude náležet tomu, kdo dřív odletí pro potravu.
Druid nad nimi zavrtěl hlavou a odešel do lesů na sběr bylin. "Hloupá stvoření…" řekl si sám pro sebe, když byl od nich dostatečně daleko.
Když kolem tohoto místa po několika letech letěla dračice s pěti mláďaty, uviděla dvě dračí kostry, jak stále hlídají svůj poklad. Nic jim nebylo platné, že byli silnější, nebo chytřejší. Kvůli své chamtivosti a neochotě prohráli a zároveň vyhráli oba. A pokud lidé toto místo nezničili a vítr a písek nezničil jejich kostry v prach, hlídají tam draci svůj poklad od dnes.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 sherylinlee sherylinlee | Email | Web | 9. may 2012 at 11:03 | React

Veľmi poučný príbeh. Nedalo mi, aby som sa nepodívala aj inde. Nazvala by som to viac  niečím medzi bájkou a rozprávkou, ale asi viac bájkou, pretože z príbehu vyplýva ponaučenie :). Pekné to je :).

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama