Vypadáš osaměle a zmateně,
zřejmě nikdo nečekal, že je tohle konec země,
tohle je cesta k tomu, abychom se sami zničili,
zapomněli jsme jak žít, i když nás to od narození učili.
Voda života a elixír smrti, už nerozeznáš co je co,
víš jen, že po něčem toužíš, že hledáš... Něco.
Pojď za mým hlasem, já vím, co to je,
pojď za svitem mých očí, nezemřela všechna naděje.
Najdi smysl bytí, rozžehni pochodeň,
která doprovázela tě na cestě snění,
zapomnělas, protože co bylo, spolkla matka zem,
už si nepamatuješ pohádky, které poslouchalas v dětství.
Doufáš, ale víš, že je to marné,
končí vše, a vše zmizí,
to, cos nenáviděla, i co ti bylo drahé,
už nejsou city, jen nenávist ryzí.




Comments
Ahoj.máš super dessign,navštívila by si prosím môj blog?Urobila by si mi tým radosť,ďakujem