Prý je to úplně normální,
když mi puká srdce, protože jsi odešel,
i když jsem to chtěla sama.
Prý je to úplně normální,
že se mi koulejí po tvářích slzy,
nechtěné a potlačované slzy.
Prý je to úplně normální,
když se nenávidím za to, že jsem tě nechala jít,
a že pro tebe mrhám slzami.
Ale vy, co mě stále přesvědčujete o tom,
jak je to přirozené, zapomínáte na jednu věc:
Já nejsem jako ostatní.



