April 2012

Připravena být čímkoliv co chceš.

26. april 2012 at 19:22 | Aya |  Her diary
Tududum.
Štastnost.
Rozjařenost.
Zamilovanost. (?!)
Poblouznění.
Hryzavá nálada.
Chachá!
Nevím co víc říct :D V duchu se musím pořád, až hystericky smát. Jo. Amorův šíp si asi zase spletl cestu a trefil mě do zadnice. (WTF?!)
Obojek se zapíná, řetěz se natahuje a už zase ten nádherný pocit bezmoci co mě strhává do své náruče jako proud divoké řeky. Bolest z kousnutí, ze štípanců a provokativní plácání přes zadeček.
Ach bože... Co víc říct...
Snad jen, že bych tuto stránku měla znepřístupnit mladším osmnácti let, pokud moje deníčkové zápisky budou pokračovat takhle.

Zbožňuji - aneb chvilka úchyláren

19. april 2012 at 18:15 | Aya |  Poezie a Pointy
Zbožňuji
Něžné doteky Tvých bičů
Zbožňuji
Provazy - ta nehybná těla škrtičů
Zbožňuji
Horkost vosku, která mě spaluje
Zbožňuji
Když tě mé bezmocné tělo vzrušuje
Zbožňuji
Tvou nespoutanou touhu, která bolí
Zbožňuji
Když rány nenecháš, ať se samy hojí
Zbožňuji
Tu chladivě něžnou dohru
Zbožňuji
Když v očích ti znovu zahlédnu tu milovanou stvůru.

Krize. Ká, er, í, zet, é.

19. april 2012 at 17:48 | Aya |  Her diary
Ahoj.
Jojo, nadpis zřejmě mluví za vše, ale, Milý deníčku, potřebuji se vypsat. A to fakt hodně, ale zase to vyjde na pět řádku a podstatné řeknu už na tom prvním, jako obvykle. Ale co už.
Tenhle svět je děsivý. Nuda je děsivá. Blog.cz je děsivý. Děsí mě názvy těch nejnovějších článků. "Selena Gomez", "One Direction", "Miley Cyrus"... Ježiš jo, chápu. Fanouškovské blogy... Hah. Kde je sakra ta inteligentní společnost lidí s fajn blogy, co tu byla dřív? Ne, teď je to útočiště pro střináctileté (jestli vůbec) slečny a jejich "MiláShQuy". Chápejte, neházím je všechny do jednoho pytle, ale většinou to tak - bohužel - je.
Z nudy projíždím Facebook. Totéž. Ano, ano. Tam to tak bylo vždy (tedy minutu po zprovoznění asi ne, ale poslední tři roky ano, a protože asi tak tři roky profil na Facebooku mám, mám zkreslený pohled na věc). Staří lidé říkají že je dnešní generace prázdná. Měla bych se, jakožto její členka zastávat. Ale už mě to nebaví. V tom hejnu miovníků Disney hvězd je jenom málo těch, co to vidí jako já. A s těmi lidmi se vínám tak málo, až mě to jednoho krásně nechutně prosluněného dne zničí. Ano, jsem cynická, negativní, pesimistická a bla, bla, bla.
Aspoň nejsem jako ty pipiny co mi otrávily den.
Cha! Víc než pět řádků! Boduju!
Čao.

Bezejmená

18. april 2012 at 18:03 | Aya |  Poezie a Pointy
Tma vybledlá
Skoro do podoby slunečního světla
Naděje jak střep v srdci zabodlá.

Když se svět rozsvítí, a Slunce zaplaší sny,
Zmateně bloumajíc křičím do ticha
A ptám se těch, co mě neslyší
"Kdo podkopne bedny,"
(ve chvíli kdy smrt můj strach čichá)
"na kterých balancuji?" Provaz mi krk obtáčí.

"Kde je můj nejdražší?
Ten co pouta přesekne
A osvobodí bloudící duši?"

Stále stojím na tom ostrůvku
Beden, od země metr vzdálená,
Čekám a pláču nad neštěstím,
Život příliš pevně drží mojí ruku,
V nedohlednu je peklo a Múza zelená,
Asi je zbytečné doufat - tenhle svět neopustím.

Múza

17. april 2012 at 16:57 | Aya |  Poezie a Pointy
Tlukot srdce, které připomíná kolibříka,
Tak vděčně napodobující jej utíká a plesá
Z neznámého protivníka,
Který inspiraci a okouzlující hnus hlásá.

Chtěla jsem být vším, čím můžu být
A nikdy jsem nebyla Múzou, snad jen čímsi
Co z Múz čerpá inspiraci
A o jejich postavení může jen snít.

Užívajíc si nepoznané krásy
Či snad krásně nepoznané
Chutě a aroma dechu spásy
Uvnitř umění schované.

Není důvod strachu z neznáma
Jenž je všude kolem nás - a snad i v našich nitech
(V době kdy sníme o osamělých jitrech),
A šťastná se pak probouzím zjišťujíc, že nejsem sama.

Znásilnění mysli aneb večer Dekadence

16. april 2012 at 18:58 | Aya |  Her diary
Bonjour.
Co jsem to chtěla? Aha, jasně.
V neděli se uskutečnila skvělá věcička. Naše rádoby básnická společnost pořádala první veřejné autorské čtení. Výsledek? Bomba! Ayuška si zvedla sebevědomí, zlepšila náladu, a snad i svůj přednes... Máme nabídku na recitování a přidání našich dílek do almanachu... Prostě: MUHAHA!
Ehm. Co víc říct? Nálada skvělá, Múza po boku, stejně jako zásoba knížek, jídla a postel. :)
Výsledek: tak dobrá nálada tu už hodně dlouho nebyla.
Znásilněním mysli poezií ku prospěchu těla i duše!

Duševní narkomanie

9. april 2012 at 14:33 | Aya |  Her diary
Zdravíčko.
Znovu to tu zahálí. Ale nějak s tím nehodlám nic dělat. V poslední době je částěčně velmi plodné období co se inspirace týče, ale velmi neplodné období, co se týče aktivity na blogu, v mém děníčku, v komunikaci a podobně.
Nicméně musím říci, že navzdory mým dost chladným vztahům k lidstvu se, obzvláště v poslední době, objevuje dost lidí (zejména chlapů, překvapivě), které zajímám. Jeden by řekl, že kvůli mé asocialitě, jenž se projevuje obzvláště v těchto dnech, dopadne lhostejnost i na ně. A ejhle. Ano. Jsem šťastná. Svobodná (pokud se tomu v dnešním světě svoboda dá říkat), šťastná a svá. Co víc si přát.
A.