June 2012

Za zvuků basových kytar

27. june 2012 at 12:24 | Aya |  Her diary
Ahoj, parchanti.
Dlouho jsem se neozvala. O:-) Znáte to, je to se mnou špatný.
Novinky? Týden jsem neviděla toho svého, zítra se opět setkáme. Chacha. Poslední dva dny byly tvořivé dny. Udělala jsem si "potick" na dvě trička a kalhotky (meme face GTFO :D ), pořídila si krátkou sukni s černý džínoviny, koupila brýličky... A pozítří odjíždím na debilní týden do Alp. Proč že debilní? Protože jsem se o tom dozvěděla včera. Resumé? Zrušená akce s básníkem (horolezení) a nutnost koupit trekový boty a bundu. Nadšení.
Vysvědčení bude supr, šetřím na další tetování a na Creepers ( http://666.cz/detail/damske-rockabilly-boty-creeper-red-leopard ).... Jo, docela pálka, ale... Ach jo, potřebuju je. :D
Tudum... A co vy? :)

Pátek...Prosím...Ať už je to všechno za mnou...

7. june 2012 at 21:10 | Aya |  Her diary
Ahoj, vy, na druhé straně obrazovky.
Začnu tím, z čeho jsem absolutně vyschízovaná a co vám vážně potřebuju říct.
Znáte tu chvíli zděšení, když si v nejnovějších článcích otevřete něco, co vás podle názvu zaujme a pak... Vidíte v záhlaví One Direction/Justina Biebera a snažíte se tu stránku zavřít ale musíte kliknout asipoň třikrát protože to za Boha zavřít nejde? ... Jestli jo, určitě s emnou soucítíte. Jestli ne, jste šťastnými živočichy.
Další věc - to čekání až dostanete krámy, i když víte, že se není čeho bát a neustále si to opakujete... Ale stejně jste brutálně nervózní. FUJ! Vážně... Tenhle pocit bych nejradši zmuchlala, spálila, spláchla a nechala odplout někam hrozně daleko pryč.
A teď k příjemnějším věcem. Zítra s emi vrací básník - konečně... Uvidíme se sice až v úterý, ale už jenom to vědomí, že je blíž... No jo, těším se. Víkend budu trávit ve Vlastibořicích ve svém úžasném podkrovním mini-bytečku...Tedy spíš pokoji. Rozumněj - mám tam celou půdu pro sebe, ale většina jí je zaplavena starým harampádím, sama tam mám jen ložnici a "pracovní" stůl - místo kde sedím s otevřeným noťasem. Pozitiva - je tam střešní okno s výhledem na hřbitov. Negativa - když mám za sebou nějaký fakt ošklivý horor... Jsem dost, DOST paranoidní a vyděšená, protože tam dost často všechno skřípe a vrže a zlobí světla. Prostě - fuj. :D
A vy se máte jak? :D

Prostě židle - už i s obrázkem.

5. june 2012 at 18:52 | Aya |  Her diary
Co dodat. Snad už se vám židlička úkázala. Je trochu stydlivá.


Dny znuděné, prokašlané.

4. june 2012 at 9:35 | Aya |  Her diary
Po poměrně dlouhé etapě polehávání doma a léčení kašle a rýmy se odhodlávám - konečně - vyjít do světa. A to hned zítra. Upřímně se mi vůbec nechce. Nezaměstanost a absence školy má něco do sebe. Ten vysoce jednoduchý život omezený na jeden byt je prostě žůžo. Když máte starostlivou společnost (děkuji mé nejdražší matince), máte dost jídla, nebo alespoň surovin na jeho přípravu, internet, filmy a teplo domova. Další důvod pro šílenou myšlenku stát se kočkou. Kéž by.
Pracuji na nové verzi mé původně (neděste se) twilight židle. Už je přetřená celičká na černo (překvapivě) a rýsuje se na ní to, co tam chci mít. Pak to vyfotím a hodím to sem. Bude to pecka, jestli se to povede. Jestli. :D
Můj nejdražší básník je na týden pryč na vodáku. Snad se, chudák, neutopí. Upřímně si nejsem jistá jestli do jeho návratu přežiji v plném psychickém zdraví. Cítím se jak feťák co dlouho nedostal svou dávku. Smutný příběh.
No, ale plus to má, promiň, drahý. Hodlám se zase vrhnout na povídky Za barevným sklem. Pamatujete? Já už ne. Nedávno jsem si na to tak nějak nostalgicky vzpomněla a řekla jsem si že by bylo zajímavé to dokončit nebo alespoň dovést do nějakého bodu, kde bych mohla napsat "konec první části" a držet vás v naději, že bude někdy nějaká druhá část. Uvidíme, uvidíme.
No a teď vám pouze kašlu na rozloučenou. Za nějakou dobu se - snad - zase ozvu.
P.S.: Jak se máte vy? (:D)